Český finanční trh čeká zásadní a dlouho očekávaná změna, která má definitivně zatočit s předraženými úvěry, lichvou a takzvanými úvěrovými šmejdy. Parlament schválil přelomovou novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která zavádí pevné zákonné stropy na úroky, poplatky a celkovou Roční procentní sazbu nákladů (RPSN).
Tento krok, jehož účinnost je stanovena na 1. února 2027, radikálně promění pravidla hry pro banky i nebankovní poskytovatele půjček. Cílem legislativy je ochrana spotřebitelů před extrémním zadlužováním a neúměrně drahými finančními produkty, které v minulosti často končily exekucí.
1. Jak bude zákonný strop na půjčky fungovat?
Nová pravidla stanovují jasné mantinely pro to, kolik si mohou věřitelé za poskytnutí peněz účtovat. Výše maximální přípustné RPSN se bude odvíjet od aktuálních sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB), čímž bude flexibilně reagovat na ekonomický cyklus.
Klíčové parametry nového nastavení:
- Strop pro standardní spotřebitelské úvěry: U běžných půjček nebude smět RPSN překročit čtyřnásobek repo sazby ČNB navýšený o osm procentních bodů. V praxi to znamená, že při současných sazbách se maximální přípustná cena úvěru bude pohybovat kolem hranice 48 % RPSN.
- Ochrana u malých a krátkodobých úvěrů („půjček před výplatou“): Malé úvěry (například do 20 000 korun se splatností kratší než jeden rok) mají specifickou povahu – pokud by se RPSN přepočítávalo na roční bázi, dosahovalo by kvůli krátké době splatnosti stovek až tisíců procent. Zákon proto pro tuto kategorii zavádí pevné zastropování tvořené fixním paušálem a přísně limitovanými náklady.
- Konec skrytých poplatků a sankcí: Novela účinně omezuje možnost schovávat drahé peníze do skrytých sankčních poplatků, smluvních pokut nebo poplatků za předčasné či prodlené splácení.
2. Změny na trhu: Kdo na tom vydělá a komu hrozí konec?
Schválení novely provázela nezvykle široká politická shoda (ve Sněmovně pro ni hlasovala naprostá většina poslanců napříč politickým spektrem). Každá ze stran totiž v legislativě našla své priority:
- Ochrana spotřebitelů a dlužníků: Spotřebitelské organizace a odborníci na dluhovou problematiku změnu vítají. Úroky v řádu stovek procent, které v minulosti uvrhly statisíce Čechů do neřešitelných dluhových pastí, se stávají minulostí.
- Konec spekulativních žalob pro věřitele: Na své si přišli i poskytovatelé úvěrů a bankovní sektor. Součástí novely je totiž i opatření, které omezuje či ruší hrozbu plošných retroaktivních žalob na už dávno splacené úvěry, což stabilizuje podnikatelské prostředí poctivých věřitelů.
- Omezení predátorských nebankovních společností: Nekalé nebankovní subjekty, které spoléhaly na finanční tíseň a neznalost klientů, ztrácejí svůj hlavní zdroj zisků.
3. Přísnější prověřování a propojení dat
Kromě samotného cenového stropu přináší novela i další ochranné mechanizmy zaměřené na prevenci předlužení. Poskytovatelé úvěrů budou muset mnohem důsledněji ověřovat schopnost klienta splácet.
- Automatické ověření příjmů: Věřitelé získají možnost efektivněji a rychleji čerpat data z registrů dlužníků, jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebo (se souhlasem klienta) z bankovních aplikací.
- Ochrana při nákupech na splátky: Pokud si zákazník v obchodě pořizuje například nový telefon na splátky, proces ověření proběhne digitálně a bez nutnosti zdlouhavého nošení papírových výpisů z účtu. Současně se však dbá na to, aby rychlé schvalování u pokladen nevedlo k neuváženým impulzivním nákupům.
- Povinné směřování do poraden: Pokud se klient dostane do platebních potíží, věřitelé jej budou mít povinnost aktivně odkázat na odborné dluhové poradenství.
Shrnutí a dopad na české domácnosti
Zavedení zákonného stropu na úroky a RPSN představuje jeden z nejvýznamnějších zásahů do oblasti spotřebitelského úvěru v novodobé historii Česka. Účinnost od 1. února 2027 dává trhu čas na adaptaci, ale už nyní je jasné, že drahým půjčkám s lichvářskými úroky odzvonilo.
Pro spotřebitelský trh to znamená větší transparentnost, bezpečnější prostředí a konec situací, kdy se pár tisíc korun v tísni kvůli skrytým poplatkům a extrémním úrokům proměnilo v milionové exekuční břemeno.